Tuesday, August 7, 2012

विवेक चूडामणि - दुःख


मस्तकन्यस्तभारादेर्दुःखमन्यैर्निवार्यते ।
क्षुधादिकृतदुःख तु विना स्वेन न केनचित् ॥


- विवेक चूडामणि



mastaka nyasta bhArAdeH duHkham anyaiH nivAryate ।
kShudAdi kRuta duHkham tu vinA svena na kenachit ॥


- viveka chUDAmaNi


If you are carrying a burden on your head, someone can help you by taking part of it. But there are some troubles - of hunger and mind that no one else can help you with. You have get through it by yourself.


- Viveka Chudamani

Monday, August 6, 2012

सुभाषितरत्नभाण्डागार - ज्ञानांकुश


मनो धावति सर्वत्र मदोन्मत्तगजेंद्रवत् ।
ज्ञानांकुशसमा बुद्धिः तस्य निश्चलते मनः ॥


- सुभाषितरत्नभाण्डागार



mano dhAvati sarvatra madonmatta gajendravat ।
jnAnAnkusha samA buddhiH tasya nishchalate manaH ॥


- subhAShitaratnabhANDAgAra


Mind is like an elephant in heat - it runs in every direction. Intellect is like the hook used by the mahout to control and steady the elephant. We must also use our wisdom to control our minds.


- Subhashitaratnabhandagara

Sunday, August 5, 2012

हितोपदेश - मित्रलाभ - कार्पण्यं न तु गच्छति


मनस्वी म्रियते कामं कार्पण्यं न तु गच्छति ।
अपि निर्वाणमायाति नानलो याति शीतताम् ॥


- हितोपदेश, मित्रलाभ



manasvI mriyate kAmam kArpaNyam na tu gacChati ।
api nirvANam AyAti na analo yAti shItatAm ॥


- panchatantra, mitralAbha


Any person with self respect would prefer death to humiliation (or living thus). Fire will cease to exist, but never get cold.


- Panchatantra, Mitralabha

Saturday, August 4, 2012

हितोपदेश - सुहृद्भेद - गुणः


मणिर्लुठति पादेषु काचः शिरसि धार्यते ।
यथैवास्तु तथैवास्तु काचः काचो मणिर्मणिः ॥


- हितोपदेश, सुहृद्भेद



maNiH luThati pAdeShu kAchaH shirasi dhAryate ।
yathaivAstu tathaivAstu kAchaH kAchaH maNiH maNiH ॥


- hitiopadesha, suhRudbheda


A gem may be worn on the foot where it get beaten often. A glass piece may be worn over the head. Let them be where they are. Wherever they are, a gem is a gem and glass piece is a glass piece.


- Hitiopadesha, Suhrudbheda

Friday, August 3, 2012

अप्पय्यदीक्षितस्य वैराग्य शतक - योग भोग


भोगाय पामराणां योगाय विवेकिनां शरीरमिदम् ।
भोगाय च योगाय च न कल्पते दुर्विदग्धानाम् ॥


- अप्पय्यदीक्षितस्य वैराग्य शतक



bhogAya pAmarANAm yogAya vivekinAm sharIramidam ।
bhogAya cha yogAya cha na kalpate durvidagdhAnAm ॥


- appayyadIkShitasya vairAgya shataka


Commoners believe that body is a means for enjoyment (getting their wishes satisfied). Wise men believe that the body is a means to attain salvation. For people who have lost their mind, the body is of no use.


- Appayyadikshita's Vairagya Shataka

Thursday, August 2, 2012

मुद्रराक्षस - सेवक वृत्ति


भेतव्यं नृपतेस्ततः सचिवतो राज्ञस्ततो वल्लभात्
    अन्येभ्यश्च वसंति येऽस्य भवने लब्ध प्रसादा विटाः ।
दैन्यादुन्मुखदर्शनापलपनैः पिंडार्थमायस्यतः
    सेवां लाघवकारिणीं कृतधियः स्थाने श्ववृत्तिं विदुः ॥


- मुद्रराक्षस



bhetavyam nRupateH tato ssachivato rAjnaH tato vallabhAt
    anyebhyaH cha vasanti ye asya bhavane labdha prasAdA viTAH ।
dainyAd unmukha darshanApalapanaiH pinDArtham AyasyataH
    sEvAm lAghavakAriNIm kRutadhiyaH sthAne shvavRuttim viduH ॥


- mudrarAkShasa


When you are servant, you have to be afraid of the king, of the ministers, of people close to the king, of all people who live in the palace. One would have look at others with pitiful eyes. All these for just a handful of food. What wise men say about servitude is true - that it is similar to the life of a dog.


- Mudrarakshasa

Wednesday, August 1, 2012

बोधिचर्यावतार - पादरक्ष


भूमिं छादयितुं सर्वां कुतश्चर्म भविश्यति ।
उपानच्चर्ममात्रेण छन्ना भवति मेदिनी ॥


- बोधिचर्यावतार



bhUmim Chadayitum sarvAm kutaH charma bhaviShyati ।
upAnat charma mAtreNa ChannA bhavati medinI ॥


- bodhicharyAvatara


Where can one find so much leather to cover the entire earth (to walk on)? Instead if you wear a leather foot wear and walk around - you will feel as though the whole earth is covered with leather.


- Bodhicharyavatara